Podstatou sporu bylo, zda silniční dani podléhají i nákladní automobily pořízené autobazarem za účelem dalšího prodeje, které nebyly používány při podnikatelské činnosti (například přepravě nákladu a osob) ale byly pouze zbožím.
Z judikátu vyplývá otázka, zda i auta s hmotností do 3,5 tuny budou u autobazarů podléhat silniční dani. Pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to u největší bazarů potenciálně milionové doměrky silniční daně.
Rozsudek otevírá otázku, zda by měly být silniční daní zdaňovány všechny vozy, které jsou ve vlastnictví autobazarů, byť jsou považovány za zboží. Ve většině případů tomu tak dosud nebylo a autobazary silniční daň neplatily.
V předmětném sporu se jednalo o nákladní automobily s hmotností nad 3,5 tuny, které podléhají dani i v případě, kdy nejsou používány k podnikání (až na některé výjimky).
U osobních aut (či lehčích nákladních) je situace jiná a ty podléhají dani pouze v případě, kdy jsou používány pro podnikání.
Je tedy otázkou, zda považovat zahrnutí do zásob za používání k podnikání.
Přikláníme se spíše k tomu, že by tato auta (pokud s nimi prodejce nejezdí či je jinak nepoužívá k podnikání) dani podléhat neměla.
Situace však rozhodně není jednoznačná a doporučujeme tedy konkrétní situaci konultovat s daňovým poradcem.