Správce daně odmítl provést výslech svědků, kteří byli vyslechnuti v jiném řízení (týkajících se jiných subjektů), kdy se řízení účastnil stejný advokát a subjekty byly spojené osoby.
Dále odmítl výslech bývalého člena statutárního orgánu.
Soudy postup správce daně odmítly a rozhodnutí OFŘ zrušily (NSS kasaci zamítl) s tím, že je povinností správce daně výslechy provést vždy s výjimkou případu, kdy by tím bylo sledováno jen maření, či zdržování řízení, případně by nemohl výslech přinést nic nového, například proto, že to co by svědci tvrdili by bylo prokázáno jinak apod..
NSS také odmítl příliš velký důraz na procesní ekonomii, kdy se správci mohlo zdát, že předchozí výslech splnil svůj účel, a uvedl:
Jakkoli je však zásada hospodárnosti řízení významná, nelze tolerovat, aby v zájmu procesní ekonomie utrpěla výše zmíněná zásada přímosti a bezprostřednosti.
NSS nicméně potvrdil závěr správce daně, že nelze vyslýchat ani bývalého člena statutárního orgánu, pokud by měl hovořit o skutečnostech, které se týkaly výkonu jeho činnosti.
