Jádrem sporu bylo to, zda je správce daně oprávněn stěžovatelce předepsat úrok z prodlení za srpen 2013, když jí v vznikl přeplatek za červenec 2013. Argumentovala tím, že rozpočet měl peníze po celou dobu ve správné výši.
Oba soudy její argumenty odmítly a potvrdily, že úrok ve výši cca 2,3 mil Kč je předepsán oprávněně, protože nedoplatek se úročí od data původní splatnosti a přeplatek vznikl až vyměřením dodatečného přiznání, tedy později.
