Stěžovatel podal návrh na vyloučení majetku v podobě zásob z daňové exekuce nicméně v řízení neprokázal, že by byl majitelem těchto zásob a soudy tedy jeho nároky odmítly.
Důvodem byla spornost výhrady vlastnictví do zaplacení a také to, že se jednalo o druhově určené produkty, které dlužník nakupoval i od jiných subjektů - nebylo tedy na jisto postaveno, že se jednalo právě o zboží stěžovatele.