Stěžovateli (výzkumnému ústavu) byla doměřena daň z přidané hodnoty neboť správce daně upravil koeficient, kterým krátil přijatá plnění. Důvodem pro změnu bylo nezahrnutí dotace získané na krytí výdajů na výzkum do čitatele koeficientu.
Správce daně dospěl k závěru, že se v daném případě nejednalo o ekonomickou činnost, resp. stěžovatel to neprokázal.
Oba soudy názor správce daně potvrdily.
NSS odkázal na judikát týkající se chovu koní C-432/15 Baštová v němž byla řešena otázka, kdy je možné považovat činnost za podpůrnou k ekonomické činnosti. V případu Baštová takovou činností bylo příprava vlastních koní na dostihy, kdy ekonomickou činností bylo poskytování takových služeb pro zákazníky.
V případě stěžovatele však nebylo prokázáno, jak výzkum podporuje ekonomickou činnost, stěžovatel tvrdil, že se díky tomu může prezentovat jako výzkumná instituce, ale nepředložil dle soudu dostatečné důkazy pro svá tvrzení.
