Stěžovateli byla doměřena daň z příjmů fyzických osob z důvodu neprokázání realizace nákupů od některých dodavatelů. Podezřelé byly ceny (několikanásobně vyšší cena než u jiného dodavatele), okolnosti nákupu a subdodavatelé deklarovaných partnerů byli nekontaktní. Poplatník také měnil svá tvrzení.
NSS dal za pravdu správci daně a uvedl, že stěžovatel své důkazní břemeno neunesl.
Za zajímavé, byť ne překvapivé považujeme vyjádření NSS, který uvedl, že není vyloučené, aby poplatník prokázal svá tvrzení jinak než perfektním účetnictvím či daňovou evidencí, nicméně pokud je prokázáno, že skladová evidence byla vyhotovena až následně, snižuje to její věrohodnost.
Za úsměvné lze označit vysvětlení nedostatků ze strany stěžovatele jeho vysokým věkem, když objem a okolnosti nákupů evokují v podstatě kriminální daňovou optimalizaci.