V řízení se stala spornou otázka, zda je možné exekučně vymáhat daň, která byla předtím zajištěna vydaným zajišťovacím příkazem již k datu vydání platebního výměru a nečekat až na právní moc výměru. Správce daně vyložil ustanovení § 168 odst. 4 daňového řádu, dle něhož platí, že dojde-li ke stanovení daně, která nebyla v době vydání zajišťovacího příkazu stanovena, je tato daň splatná ke dni jejího stanovení. Tímto dnem zaniká účinnost zajišťovacího příkazu a zajištěná částka se převede na úhradu této daně tak, že je daň splatná vydáním platebního výměru.
Stěžovatelka s tím nesouhlasila a tvrdila, že toto ustanovení jen zkracuje 15ti denní lhůtu pro uhrazení daně u standardního výměru, ale že i v tomto případě je nutné vyčkat na právní moc.
NSS její závěry potvrdil a rozsudek KS v Ostravě zrušil. Uvedl, mimo jiné že by závěr správce daně o možnosti vymáhat daň ihned po vydání výměrů nedůvodně znevýhodňoval toho, komu byla daň před vyměřením zajištěna (což je značný zásah do práv samo o sobě) oproti tomu, komu byla vyměřena bez zajištění.
Rovněž odkázal na nutnost aplikovat zásadu v pochybnostech ve prospěch.
Na uvedené rozhodnutí bylo odkázáno i v dalším řízení stěžovatelky, které se týkalo příslušenství v podobě penále a úroku 6 Afs 398/2017.
