v Daném případě byla provozovateli nočního klubu doměřena daň z příjmů z titulu pravděpodobného zkrácení tržeb za nápoje a účtování příliš vysokého podnájemného ze strany jednatele (pronajímal si objekt za nižší cenu).
Nápoje
Stěžovatel argumentoval tím, že nakoupené nápoje zkonzumovaly společnice a barmani. Správce daně toto tvrzení zpochybnil mimo jiné tím, že i tržby za pronájem pokojů společnicím (500 Kč za noc) byly velmi nízké (dokonce nižší než běžné ceny v okolí), takže zřejmě musel těžit z vysokých cen, které byly účtovány hostům (správce daně se nepokoušel doměřit tržby za sexuální služby či vyšší nájemné pokojů než bylo tvrzeno).
Tvrzení barmanů, že nápoje konzumovaly společnice a argument, že hosté do podniku jezdili vozem (a nemohli tak pít alkohol), nebylo dle správce daně v rozporu se skutečností. Dovodil nicméně že nápoje kupovali společnicím hosté za tržní ceny.
Argument, že tržby zahrnovaly i vstupné do klubu a pomůcky tak neodpovídaly úvahám správce daně, NSS odmítl jako opožděný žalobní důvod. Tento argument byl totiž vznesen až po uplynutí lhůty pro podání žaloby. Uvedl, že podle § 71 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů , lze žalobu rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby, která je podle § 72 odst. 1 s. ř. s. dvouměsíční
Nájemné
Zde stěžovatel tvrdil, že vyšší cenu odůvodňují další služby jako je dovoz dřeva apod. Náklady na tyto služby však byly identifikovány v účetnictví stěžovatele a tvrzení tak bylo nevěrohodné (například benzín do pily, dřevo, plyn apod).
KS v Českých Budějovicích i NSS daly za pravdu správci daně a doměrek potvrdily.
