Předmětem řízení bylo posouzení zda vztah stavební firmy a jejích slovenských pracovníků měl charakter závislé činnosti či nikoliv. Správce daně dovodil, že se v daném případě jednalo o závislou činnost a oba soudy jej v tomto závěru podpořili.
Ze znění rozsudku není zcela zřejmý skutkový stav, který byl důvodem takového závěru nicméně je zřejmě, že jedním z hlavních důvodů pro takovýto závěr byl fakt, že se jednalo o dělničké profese.
Okrajově se soud zabýval i přípustností námitek v situaci kdy poplatník nesouhlasil jen s hodnocením důkazů.
Judikát není dle našeho názoru důležitý proto, že by přinášel něco zásadně nového, ale proto, že dále rozvádí přístup NSS k různým činnostem z hlediska jejich možnosti vykávat je v závislém či nezávislém vztahu, zejména obojetné činnosti a zasazuje tedy další střípek do mozaiky jak by měli poplatníci přistupovat k posuzování závislosti či nezávislosti činností.
Z našeho pohledu je zajímavé, že jiný senát NSS v podobném případě tak striktní ve vztahu ke znakům závislé činnosti nebyl (například 6 Afs 85/2014), ale je obtížné rozhodnutí hodnotit bez znalosti skutkového stavu.
NSS rovněž odkázal na předchozí rozhodnutí 2 Afs 265/2015 - 144.
,
.
