V daném případě se vedl spor o to, zda žalobce prokázal nárok na osvobození dodávek kovů do Polska, kdy odběratel obchodování s ním popřel a další svědci byli nekontaktní. Žalobci však svědčili účetní doklady a mimo jiné platby od odběratele (platby neodpovídaly vystaveným fakturám), které zpochybňovaly tvrzení odběratele, že se žalobcem neobchodoval.
NSS zamítl kasační stížnost OFŘ a potvrdil názor krajského soudu, že správce daně nedostatečně zpochybnil tvrzení žalobce, který věrohodným způsobem transakce vysvětlil a navrhl provedení důkazů, které správce daně neprovedl. Nekontaktnost odběratelů mu nelze dávat k tíži.
NSS v bodu 25 odkázal na jiný rozsudek 1 Afs 73/2011, který řešil postavení daňového subjektu v případě mezinárodní spolupráce správců daně.
Neúčast českého daňového subjektu na výslechu svědka v zahraničí, byť se tak stalo v souladu s procesním právem dožádaného státu, ovlivňuje výpovědní hodnotu informací takto získaných.(…)Sdělí-li dožádaný stát výsledek šetření podle směrnice Rady 77/799/EHS o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, k němuž na základě dožádání dospěl, aniž informuje o postupech, kterými k tomuto výsledku došel, a o zdroji určité informace, je důkazní hodnota takové informace dle českého práva omezená, byť nikoliv nulová. Svůj význam může mít jen v celkovém důkazním kontextu, a to ve spojení s jinými důkazy (s účinností od 1. 1. 2013 byla uvedená směrnice zrušena směrnicí Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS
Soud tedy potvrdil, že je možné výslech provádět bez účasti subjektu, má pak ovšem menší vypovídací schopnost. Rovněž nemožnost subjektu podílet se na formulaci otázek snižuje váhu odpovědí, pokud jsou tyto otázky jednostranné.
Soud rovněž uvedl, že fakt, že odběratel nebyl po část období registrován nezpochybňuje automaticky osvobození, zejména pokud měl dodavatel osvědčení o registraci na počátku a byl v dobré víře, že odběratelé jsou registrováni i nadále - viz bod 28.
