Stěžovatelka zahrnula do nákladů výdaje na úpravy zboží v podobě elektroměrů, které dále prodávala. Dodavatelé však byli částečně nekontaktní, ve výpovědích svědků byly rozpory a nebylo příliš jasné kdo a kde úpravy dělal (dodavatelé neměli vhodné prostory, nebylo jasné jak se k nim zboží přepravovalo). Správce daně tedy výdaje vyloučil jako neuznatelné a oba soudy postup potvrdily.
NSS se zabýval i otázkou takzvaných esenciálních výdajů, nicméně v daném případě odmítl požadavek stěžovatelky aby byly výdaje na úpravu uplatněny alespoň v této minimální výši. Esenciálními výdaji byly náklady na pořízení zboží, úpravy již nikoliv.
