Stěžovatel zahrnul do výdajů platby svým dodavatelům za různé služby, které mu měli poskytovat. Někteří byli nekontaktní, některé výpovědi svědků byly v rozporu s tvrzeními stěžovatele či byly neurčité. Správci daně vznikly pochybnosti o daňové uznatelnosti výdajů a část jich vyloučil jako neuznatelné.
Oba soudy potvrdily, že postup byl správný, protože v důsledku pochybností přešlo důkazní břemeno na stěžovatele a ten jej neunesl.