V uvedené kauze NSS potvrdil rozhodnutí KS v Ostravě, který zrušil zajišťovací příkazy vydané k zajištění daně společnosti VHS – ROPA plus, spol. s r. o. s argumentem, že správce daně je při vydávání zajišťovacího příkazu (stejně tak žalovaný při jeho přezkumu) povinen osvědčit alespoň základní skutečnosti odůvodňující závěr, že tu bude budoucí daňová povinnost daňového subjektu.
Opačný výklad by totiž vedl k tomu, že by bylo daňovým orgánům umožněno vymyslet si jakoukoli daňovou povinnost jakéhokoliv daňového subjektu a tuto po celou dobu pro stanovení daně zajišťovat, což je v právním státě při respektování ústavního práva na ochranu vlastnictví nepřípustné.
Dle názoru obou soudů v daném případě správce daně nebylo odůvodnění budoucího vzniku daňové povinnosti dostatečné a nevypořádal se s argumenty, které svědčily závěrům plátce (zde místo plnění).
Rozhodnutí také odkazuje na další rozhodnutí NSS týkající se jak procesních, tak hmotněprávních otázek, například 4 afs 22/2015
