Předmětem sporu byla otázka, zda žalobce a stěžovatel vynaložil výdaje na stavení práce, které měly provádět dodavatelské společnosti prostřednictvím zahraničních dělníků. Tyto firmy však byly nekontaktní, stěžovatel neměl v pořádku pokladní doklady a chyby byly i ve stavebním deníku. Díky tomu přešlo důkazní břemeno na něj a on jej neunesl, tedy nedokázal pochybnosti vyvrátit.
NSS kasační stížnost poplatníka zamítl.
Zajímavá je úvaha NSS o tom, že správce daně neměl pochybnosti jen o tom, že peníze dostaly nekontaktní společnosti, ale obecně měl pochybnosti o tom, zda uvedené práce byly provedeny. Díky tomu zřejmě NSS nevyžadoval, aby byly stěžovatelce uznány alespoň nějaké výdaje (takzvané esenciální výdaje), jak vyplývá z dalších rozhodnutí NSS. Každopádně správce daně vyloučil stěžovatelce pouze částku ve výši 1.500.000 Kč, což při obratu cca 16 mil neznamená vyloučení natolik významné částky nákladů aby bylo nutné uvažovat o stanovení daně na základě pomůcek. Každopádně k přesným závěrům chybí detailní informace ze spisu.
rozhodnutí ukazuje, jak důležitá je dokumentace přijatých a uskutečněných plnění a jaké důsledky může mít předložení nevěrohodných podkladů již na začátku kontroly. Viz bod 22....
Nejde však o žádnou promyšlenou procesní past na stavební podnikatele, ale o důsledek nedostatečné stěžovatelčiny pečlivosti. Skutečnost, že ve stavebnictví to obvykle funguje takto neformálně, je celkem běžně známá; nemůže to však sloužit jako právní argument pro uznání výdajů. Soud ani stěžovatelku nepodezírá z nějakého nepoctivého jednání, věci se jistě mohly odehrát tak, jak stěžovatelka tvrdí. Finanční orgány ani správní soud však nemohou uznat tvrzené výdaje jen proto, že stěžovatelčina skutková verze je možná a uvěřitelná. Daňový subjekt vždy musí prokázat, že práce byly vykonány právě v tom rozsahu, o jakém vypovídají objednávky vystavené vůči subdodavatelům, a že právě za tyto konkrétní práce na konkrétních stavbách byly vyplaceny sporné částky. To se zde nepodařilo, protože práce určitě někdo provedl, ale předložené listiny nevypovídaly dostatečně přesně o jejich rozsahu a o jejich finanční náročnosti a předvolaní svědci nebyli s to potvrdit, že peníze byly vyplaceny právě a jen v souvislosti s pracemi, na něž byli zjednáni subdodavatelé Agatha a Tysea.