Stěžovatelce bylo povoleno nehradit zálohu na daň z příjmů splatnou v prosinci 2013 s tím, že byla v rozhodnutí upozorněna, že změna účetního období před splatností této zálohy by znamenala zánik práva zálohu neplatit.
Stěžovatelka však následně sfúzovala s jinou společností a v důsledku toho došlo ke změně účetního období, které nově trvalo od 1.10. 2013 do 31.12. 2014. o Fúzi bylo rozhodnuto až po splatnosti zálohy v prosinci 2013 a zapsána byla fúze rovněž až v roce 2014.
Soudy uvedly, že rozhodnutí nestanovilo nezákonnou podmínku, ale pouze upozornilo na znění zákona, dle něhož změnou zdaňovacího období zaniká platnost rozhodnutí o povolení výjimky z placení záloh.
Oba soudy uvedly, že ke změně účetního a zdaňovacího období sice došlo až následně, nicméně se zpětnými účinky a postup správce daně, který zálohu předepsal byl správný. Dovodily, že rozhodnutí bylo vázáno jen na období kalendářního roku 2013 a jeho změnou pozbylo platnosti.
