Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze, který potvrdil platební výměry na daň darovací pro Janu Nečasovou, dříve Nagyovou, v mediálně známé kauze.
Důvodem byly závažné procesní chyby správce daně a jejich nezohlednění MS Praha.
Klíčovým důvodem pro zrušení byl fakt, že správce daně vycházel v podstatě pouze z usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (nejednalo se tedy o pravomocný rozsudek) a neprovedl vlastní dokazování skutkového stavu a toto usnesení nebylo součástí spisu předaného MS Praha.
NSS tedy rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost a vrátil kauzu MS Praha k dalšímu řízení.
Kromě dalšího bylo namítáno, že správce daně nebyl oprávněn stanovit daň podle pomůcek a nedoručení výzvy k podání dodatečného přiznání
Ta byla doručována do sídla ODS!, která zde již v danou dobu nesídlila. Správce daně argumentoval tím, že to bylo na žádost žalobkyně, tuto žádost však nebyl schopen doložit!
Nejedná se sice o konečné rozhodnutí, ale s ohledem na další chyby správce daně je podle našeho názoru dosti pravděpodobné, že správce daně kauzu procesně "neustojí" ani v budoucnu - viz konstatování soudu na poslední straně rozhodnutí (doručování výzvy, využití odposlechů, kde odkázal například na rozsudek 2 Afs 45/2012).
Rozhodnutí je bohužel demonstrací "kvality" práce některých pracovníků finanční správy, kdy více chyb snad v jednom řízení (navíc poměrně jednoduchém) snad ani nešlo udělat.
Lze si jen těžko vysvětlit tak lajdácký postup u kauzy, která stála za pádem vlády. Pokud správce daně není ani schopen doručit výzvu (a není mu divné, že se dopis vrátí nedoručený z bývalého sídla ODS, nikoliv z bydliště poplatníka), následně neprovede kvalitní dokazování a vyměří daň podle pomůcek, nelze si neklást otázku zda to byl opravdu jen amatérský pokus nebo záměr.
Pokud správce daně postupuje takto amatérsky u mediálně sledované kauzy, lze si snadno domyslet (a praxe to bohužel často potvrzuje), jak "profesionálně" je postupováno u veřejnosti neznámých poplatníků.
