V daném případě bylo sporné, zda byla stěžovatelka oprávněna odečíst od základu daně odčitatelnou položku na výzkum a vývoj. Správce daně totiž dospěl k závěru, že nelze odpočet uplatnit, protože stěžovatelka dělala výzkum na zakázku a nenesla tak výzkumné riziko.
V daném případě již proběhlo jedno kolo soudního řízení, kdy NSS dal za pravdu správci daně jakožto stěžovateli a zrušil rozsudek krajského soudu. Ten následně potvrdil rozhodnutí správce daně a OFŘ. Nyní již byla stěžovatelkou společnost, které byla daň doměřena.
NSS setrval na svém původním názoru, odkázal na řízení týkající se jiného období stejné stěžovatelky 1 Afs 184/2019 a mimo jiné uvedl, že nebylo nutné zahajovat daňovou kontrolu, pokud byly všechny relevantní skutečnosti zjištěny v rámci postupu k odstranění pochybností.
