Stěžovatelce (ČSOB) byla doměřena daň ze závislé činnosti s odůvodněním, že stěžovatelka sice správně zdanila příjem zaměstnanců České pošty spočívající v dárcích obdržených za prodej produktů ČSOB, nicméně daň nebyla dle správce daně vypočtena ze správného základu.
Správce daně se totiž domníval, že základem daně by měl být příjem navýšený o povinné pojistné.
Stěžovatel byl nicméně toho názoru, že tento příjem pojistnému nepodléhá, protože není zaměstnavatelem dle předpisů upravujících pojistné a je považován za zaměstnavatele toliko pro účely daně z příjmů.
NSS uvedl že jak OFŘ, tak KS v Hradci Králové se s touto otázkou nedostatečně vypořádali, zejména proto, že dostatečně neodůvodnili, že zaměstnanci vykonávají činnost pro stěžovatelku nikoliv jen pro Poštu. Zrušil tedy obě rozhodnutí a vrátil věc správnímu orgánu k dalšímu řízení.
Jedná se o velmi zajímavé rozhodnutí, resp. zajímavé bude jak nakonec kauza dopadne. Podobný model odměňování není úplně raritní a firmám by to dávalo možnost odměňovat zaměstnance bez nutnosti odvádět pojistné (samozřejmě by se nesmělo jednat o zneužití práva). Podobné případy se vyskytují například u některých mobilních operátorů, kteří se domlouvají s dodavateli mobilních telefonů na odměnách pro své prodejce, pokud ti zrealizují prodeje
Velmi podobná je situace i u zaměstnaneckých opcí, kdy tyto opce jsou často poskytovány zahraničními matkami, ale fakticky se většinou jedná o odměnu za práci pro tuzemský subjekt. Ani u opcí se v praxi pojistné neodvádí, právě proto, že činnost není vykonávána pro zahraniční subjekt, který opce poskytuje.
Situace v tomto případě je však přeci jen trochu jiná, neboť se jedná o nezávislé subjekty a navíc z rozhodnutí není jasné, jak byla spolupráce nastavena, tedy zda byly odměny stanoveny jako pevné a závazné, či se jednalo o nenárokové bonusy apod..
