Zákon o dani z přidané hodnoty umožňuje při splnění stanovených podmínek provést opravu základu DPH v případě nedobytné pohledávky, tj. provést snížení ve výši základu DPH stanoveného z neobdržené úplaty. Zároveň jsou ale vymezeny situace, kdy takovou opravu základu DPH provést nelze, a to mj. pokud věřitel nejpozději k datu dodání zboží nebo poskytnutí služby věděl, že zdanitelné plnění nebude řádně zaplaceno, nebo to s přihlédnutím k okolnostem obchodního vztahu, na základě kterého bylo poskytnuto zdanitelné plnění, vědět měl a mohl, pokud by v průběhu obchodního vztahu postupoval s péčí odpovídající péči řádného hospodáře.
Právě posuzování výše uvedené podmínky bylo předmětem příspěvku projednávaného na Koordinačním výboru, a to zejm. u dílčích plnění, která nastávají „automaticky“.
Zástupci GFŘ vyslovili stanovisko, že pokud dodavatel bude v úvodu smluvního vztahu zkoumat bonitu zákazníka a z průběhu smluvního vztahu bude bez všech pochybností patrné, že se chová jako řádný hospodář, tak bude moci obecně základ DPH v případě nedobytné pohledávky opravit.
Zároveň se zástupci GFŘ vyslovili k posuzování náhrady, která má být nájemcem poskytnuta pronajímateli při předčasném ukončení smlouvy, pokud podléhá DPH (to nemusí platit vždy a za všech okolností, např. pokud by se jednalo o náhradu škody). Předkladatelé příspěvku nabízeli dvě varianty, a sice že se buď jedná o úplatu za samostatné dílčí plnění (za právo užívat věc do konce původně sjednané doby pronájmu), nebo že se jedná o zvýšení ceny již uskutečněných dílčích plnění (pravidelných splátek leasingu od začátku nájmu do jeho předčasného ukončení), jak by bylo možné dovozovat z některé judikatury Soudního dvora EU. Podle GFŘ je správná první varianta, tj. samostatné (dílčí) plnění uskutečněné ke dni předčasného ukončení smlouvy, zároveň ale zástupci GFŘ uvádí, že tuto otázku Soudní dvůr EU dosud explicitně neposuzoval a bylo by předčasné předjímat jeho případné budoucí rozhodnutí.
