Předkladatel se snažil dosáhnout shody na tom, že reklamní a propagační předměty, které jsou daňově uznatelným nákladem, je možné poskytovat jak ve fyzické podobě tak v podobě poukázek na odběr zboží, pokud budou splněny další podmínky, tedy označení a hodnota (poukazu).
GFŘ tento názor odmítlo s tím, že je nutné, aby takový dar byl ve fyzické podobě, což poukaz nesplňuje.
Detaily viz strana 20 zápisu.