Příspěvek se snaží pozitivně vymezit případy, kdy je možná aplikace ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty upravujícího tzv. časové posuny (resp. nesprávné uvedení DPH za jiné zdaňovací období), a to s ohledem na nemožnost aplikace tohoto ustanovení v situacích, kdy by v důsledku časového posunu docházelo k ovlivnění koeficientu pro výpočet odpočtu DPH v poměrné a nebo krácené výši.
Příspěvek mimo jiné potvrzuje možnost časových posunů u v praxi často diskutovaných plnění v režimu tuzemského přenesení daňové povinnosti či standardního reverse charge, kdy je dopad na daňovou povinnost většinou neutrální.
Zástupci Generálního finančního ředitelství navrhované závěry obecně odsouhlasili s tím, že pokud by došlo k nesouladu mezi údaji uvedenými v daňovém přiznání a např. souhrnném hlášení nebo kontrolním hlášení, tak daňový subjekt musí očekávat, že bude vyzván správcem daně k podání následného souhrnného hlášení či kontrolního hlášení z důvodů nesouladu vykazovaných údajů.
