Školkovné je novým typem slevy na dani, kterou je možné uplatnit poprvé v daňovém přiznání či ročním zúčtování za rok 2014.
Sleva byla zavedena spolu s novým kontroverzním zákonem o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. V souvislosti s přijetím tohoto zákona byl doplněn i zákon o daních z příjmů mimo jiné o uvedenou slevu.
Na co je možné slevu uplatnit
Sleva na dani je možné uplatnit ve výši odpovídající poplatkům za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, které poplatník zaplatil v příslušném roce (školkovné).
Musí se tedy jednat o platby odpovídajícímu zařízení a musí se jednat o platby za umístění dítěte, nikoliv například za stravu, kroužky a další služby, pokud tyto nejsou zahrnuty v poplatku za umístění tedy školkovném.
Co se týká typu zařízení, zákon vlastní výčet neobsahuje a je tedy potřeba vycházet z toho, jak je pojem definován v jiných předpisech. Kromě veřejných či soukromých jeslí a školek se bude jednat zejména o dětské skupiny dle nového zákona, ale je třeba upozornit na to, že v praxi budou objevovat i další zařízení, která nejsou regulována zákonem o dětské skupině, ale splňují podmínku péče o děti předškolního věku.
Zákon o dětské skupině se totiž vztahuje jen na ta zařízení, která jsou definována v jeho § 2. Nevztahuje se tak na další zařízení, například zařízení pro příležitostnou péči či zařízení nezaměřující se na výchovu dětí, která ale mohou být v některých případech považována za zařízení pro péči o děti předškolního věku.
Celá řada aktuálně fungujících zařízení nebude splňovat podmínky nového zákona a budou tedy hledat cestu, jak dále fungovat.
S ohledem na nejednoznačnost pojmu tak očekáváme problémy zejména s prokazováním toho, zda má zaměstnanec na slevu nárok či nikoli – zaměstnavatel má totiž jen omezenou možnost splnění podmínek ověřit.
Problematický bude v tomto ohledu zejména rok 2015, kdy část zařízení ztratí oprávnění služby tohoto druhu poskytovat (například lesní školky) nicméně předpokládáme, že je budou poskytovat i nadále. Případné potvrzení tak bude vystaveno za celý rok s tím, že příspěvky za část roku nemusí splňovat zákonné podmínky.
Kdo může školkovné uplatnit
Slevu může uplatnit pouze jeden z rodičů vyživujících dítě, pokud s dítětem žije ve stejné domácnosti. Slevu tak například nemůže uplatnit rodič dítěte žijící v jiné domácnosti, přestože dítě vyživuje. Jako příklad lze uvést rozvedeného rodiče, který plní vyživovací povinnost a nežije s dítětem ve stejné domácnosti.
Slevu může uplatnit i prarodič či manžel prarodiče (nevlastní babička či děda), pokud mají dítě v péči nahrazující rodičovskou péči a žijí s ním v jedné domácnosti.
Který z rodičů slevu uplatní se mohou rodiče dohodnout s tím, že pokud budou uplatňovat slevu za více dětí, mohou si děti pro účely uplatnění slevy „rozdělit“, jak uznají za vhodné, jedno dítě (celou slevu) je však možné uplatnit pouze u jednoho z manželů.
To může být výhodné v případech, kdy rodiče nemají dostatečně velkou daňovou povinnost a uplatněním všech dětí pouze u jednoho z rodičů by část slevy propadla.
Kolik sleva na školkovné činí
Sleva na dani činí dle § 35 bb) zákona o daních z příjmů tolik, kolik poplatník v období kalendářního roku zaplatil na poplatcích za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, maximálně však částku, odpovídající minimální mzdě. Sleva tedy odpovídá souhrnu plateb za školkovné, maximálně minimální mzdě. Pokud tedy zaplatil méně, uplatní jen prokazatelně uhrazené částky, pokud více, uplatní maximálně 8 500 Kč pro rok 2014 a 9 200 Kč pro rok 2015 za jedno dítě.
Pokud by za jedno dítě uhradili méně než 8 500 Kč a za druhé více (například proto, že navštěvují různé školky či proto, že jedno z dětí navštěvovalo školku jen po část roku), není možné slevy zkompenzovat a uplatnit tak například 17.000 za dvě děti. Limit je stanoven vždy pro jedno dítě.
Dle zákona se sleva nekrátí, pokud by dítě navštěvovalo školku či jiné zařízení menší počet měsíců. Pokud tedy například bude školné činit 10 000 Kč měsíčně a dítě navštěvovalo školku pouze jeden měsíc, mají rodiče nárok na plnou slevu na dani.
Jedná se o slevu, tudíž se případný rozdíl nad daňovou povinnost nestane bonusem, jako je tomu u daňového zvýhodnění na dítě (rodič tedy školkovné využije pouze pro snížení daně a rozdíl propadne).
Je tedy vhodné uplatnit školkovné u toho z rodičů, u něhož se předpokládá alespoň taková daň jako je školkovné.
Za jaké období je možné slevu uplatnit poprvé
Zákon stanovuje, že je možné uplatnit slevu poprvé za rok 2014 a dle našeho názoru je možné uplatnit platby za celý rok 2014 tedy i to co bylo zaplaceno před účinností zákona.
Na kolik dětí je možné školkovné uplatnit
Počet dětí zákon neomezuje, je tedy možné uplatnit školkovné či jeho část na jakýkoliv počet dětí, které splňují obecné podmínky pro uplatnění.
Co vše se do výpočtu částky zahrnuje
Do částky pro výpočet slevy se zahrnují poplatky za umístění dítěte do příslušného zařízení, nikoliv už tedy další platby jako jsou náklady na stravování, kroužky a případné další doplňkové služby.
Pokud by však byly náklady na tyto služby zahrnuty ve školném a nebyly by samostatně vyčíslitelné, není dle našeho názoru důvod platby krátit.
Musí se jednat o platby pro zařízení, předpokládané zákonem, tedy nelze například uplatnit mzdy pro vlastní chůvy, platby agenturám pro hlídání dětí, rodinným příslušníkům a podobně.
Jak slevu uplatnit
Slevu je možné uplatnit v daňovém přiznání, případně požádat zaměstnavatele o uplatnění v ročním zúčtování za rok 2014. Uplatnění slevy na dani totiž nezakládá samo o sobě povinnost podat daňové přiznání.
Výjimkou jsou daňoví nerezidentni, kteří slevu mohou uplatnit pouze v daňovém přiznání.
Jak se sleva prokazuje
Slevu je nutné prokázat potvrzením vystaveným příslušným zařízením, které obsahuje minimálně jméno dítěte a výši částek, které byly ve zdaňovacím období zaplaceny na školné.
Kromě toho musí zaměstnanec potvrdit nárok v prohlášení poplatníka na příslušném formuláři (od roku 2015 bude formulář nový).
Zákon nestanovuje, že by zaměstnanec měl kromě podpisu prohlášení a doložení potvrzení zařízení doložit, že slevu neuplatnil druhý z manželů. Zaměstnavatelé se tak mohou spolehnout buď na dobrovolné čestné prohlášení, resp. vycházet, že zaměstnanec podpisem prohlášení potvrzuje, že má na odečet nárok.
Jedná se v zásadě o obdobu situace, kdy není z druhý z manželů zaměstnán a zaměstnanec uplatňuje slevu na dítě – také v tomto případě zákon potvrzení či prohlášení nevyžaduje.
Režim školkovného u zaměstnavatele
Zaměstnavatelé mají rovněž možnost provozovat vlastní předškolní zařízení, případně přispívat na provoz zařízení pro děti vlastních zaměstnanců, které provozuje jiný subjekt. Zákon v daném případě neříká, zda by se mělo jednat o zařízení, které slouží pouze dětem vlastních zaměstnanců, domníváme se tedy, že se může jednat o zařízení, které navštěvují i jiné děti, tedy v zásadě i veřejné zařízení. Doporučujeme však, aby v takovém případě uzavřel zaměstnavatel s takovým zařízením dohodu o tom, že bude přispívat za zaměstnance.
Zákon totiž v daném případě hovoří o příspěvku na provoz, což není to samé jako platba poplatku. Pokud tedy v tomto ohledu nebude vydána upřesňující informace ze strany GFŘ, nedoporučujeme, aby zaměstnavatel jen hradil poplatek místo zaměstnance.
Náklady na provoz vlastního zařízení či příspěvek jinému zařízení je daňově uznatelný – viz § 24 (2) písm. zw) zákona o daních z příjmů.
V takovém případě je však hodnota takového plnění považována za zdanitelný příjem zaměstnance a takový příjem by podléhal i pojištění (pokud by pojistnému podléhal i příjem ze zaměstnání, což například neplatí u většiny dohod o provedení práce a podobně).
Hodnota nepeněžního příjmu u příspěvku zaměstnavatele
Hodnota takového příjmu by se stanovila buď v úrovni nákladů, které zaměstnavatel hradí (pokud zaměstnavatel hradí příspěvek externímu provozovateli) a nebo v úrovni skutečných nákladů, které zaměstnavatel vynaložil na provoz vlastního zařízení, případně v úrovni nákladů, které by jinak musel hradit zaměstnanec, aby si takovou službu zajistil. Tedy v zásadě ceně obdobné služby v daném místě. Nemusí to tedy nutně znamenat, že příjem bude odpovídat podílu nákladů na jedno dítě apod.
Poplatky pro předškolního zařízení ve starém režimu
Další možností, která však není nová, je platit zaměstnancům tyto poplatky z fondu kulturních a sociálních potřeb či obdobných fondů ze zisku či z daňově neuznatelných nákladů. V takovém případě je sice příspěvek neuznatelný, ale u zaměstnance je bez ohledu na jeho hodnotu osvobozen od daně z příjmů dle § 6 odst. (9 písm. d) zákona o daních z příjmů a nepodléhá tedy pojistnému ani na straně zaměstnance ani na straně zaměstnavatele.
Tento postup je výhodný zejména pro zaměstnavatele, kteří neplatí daň z příjmů (například neziskové organizace, ale například i podnikatelé, pokud nejsou daňovými rezidenty a nemají zde stálou provozovnu, z důvodu vykázání ztráty v aktuálním či předchozích obdobích a podobných odčitatelných položek a podobně).
Vydělá na něm však i většina dalších zaměstnavatelů.
Porovnání obou variant je zřejmé z následujících příkladů:
Příklad 1
Paní Mráčková pracuje na základě dohody o provedení práce. Její příjem činí 7 000 Kč měsíčně a podepsala prohlášení k dani z příjmů. Od ledna 2015 jí zaměstnavatel zajistil možnost umístění dítěte ve školce provozované externím subjektem s tím, že poplatek, který hradí zaměstnavatel činí 3 000 Kč (jedná se o běžné školné).
Zaměstnavatele v daném případě bude považovat poplatek za daňově uznatelný. Paní Mráčkové se o tuto částku zvýší její základ daně, ale pokud nebude mít další příjmy, nebude odvádět stále žádnou daň ani pojistné (daň je pokryta základní slevou na dani a příjem z dohody o provedení práce nebude stále podléhat pojistnému).
Příklad 2a
Paní Mráčková pracuje na základě pracovní smlouvy a její příjem činí 20 000 Kč hrubého.
Pokud by v takovém případě hradil zaměstnavatel příspěvek z daňově uznatelných nákladů, snížil by si tak daňový základ, ale musel by uhradit dodatečných 1 020 Kč jakožto pojistné. Tyto odvody by rovněž byly daňově uznatelné, takže by při sazbě daně z příjmů 19 % ušetřil 764 Kč. Celkem by jej ale poskytnutí takového bonusu stálo 3 256 Kč, protože daňová úspora nepokryje dodatečné výdaje v podobě pojistného.
Tedy by vynaložil více, než kolik zaměstnankyně získala, ta by navíc musela z takového příjmu odvést daň z příjmů a rovněž pojistné. Její měsíční příjem by se tak snížil o 945 Kč. Celkově tak oba odvedou státu 1 201 Kč navíc.
Příklad 2b
Zaměstnavatel se poradil se svým daňovým poradcem a ten mu doporučil považovat uvedené náklady za daňově neuznatelné.
Potom byly náklady zaměstnavatele 3 000 Kč (nejsou daňově uznatelné, tudíž neušetří na daňovém štítu), ale díky tomu, že příjem nepodléhá pojištění, stojí jej benefit méně než kdyby náklady považoval za daňově uznatelné.
Zaměstnankyně rovněž ušetří, protože je pro ni příjem osvobozen od daně z příjmů a tedy ani nepodléhá pojistnému.
Její měsíční příjem se tak nesníží o daň z příjmů a pojistné z benefitu v podobě příspěvku na provoz školky.
Je tedy zřejmé, že v tomto případě se nevyplatí považovat příspěvek za daňově uznatelný.
Jaký postup zvolit
Vyplatí se tedy vůbec považovat příspěvek za daňově uznatelný? V zásadě pouze v případě, kdy úspora na dani pokryje dodatečné náklady. Může tomu tak být v případě, kdy je zaměstnavatel fyzická osoba (fyzické osoby mají v některých případech mezní zdanění včetně pojistného více než 40 %). V takovém případě by bylo poskytnutí příspěvku výhodnější pro zaměstnavatele, ale celkově by to bylo stále dražší, pokud by zaměstnanec platil plnou daň z příjmů a pojistné.
Doporučujeme tedy postupovat stejně jako zaměstnavatel paní Mráčkové a poradit se se svým daňovým poradcem.
Závěr
Školkovné je jistě velmi zajímavá možnost jak něco ušetřit na daních a byla by škoda ji nevyužít. Ať už ve formě slevy na dani či možnosti hradit náklady přímo zaměstnavatelem.
