Oprávněné osoby aneb subjekt kompenzačního bonusu
Nárok na kompenzační bonus (tzv. „pětadvacítka“) může při splnění stanovených podmínek uplatňovat osoba samostatně výdělečně činná, pokud není účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, tj. např.:
- osoba provozující živnost (živnostník),
- osoba podnikající v zemědělství (zemědělský podnikatel),
- osoba vykonávající činnost na základě oprávnění podle zvláštních předpisů (např. znalec, tlumočník, veterinář, lékař, architekt, právník atd.).
- osoba vykonávající umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů,
- společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti.
Nárok mohou uplatňovat i osoby spolupracující při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud lze na ně podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (tj. manžel, osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nebo člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu), neboť i tyto jsou považovány za osoby samostatně výdělečně činné. K tomu doplňujeme, že spolupracující osobou nemůže být na základě úpravy obsažené v zákoně o daních z příjmů dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku, nebo manžel, je-li na něj uplatněna sleva na manžela, a dále dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Institut spolupracujících osob se také netýká činnosti společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti.
Nárok mohou uplatňovat osoby samostatně výdělečně činné včetně těch, které vykonávají vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (a to i v rozsahu nezakládajícím účast na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných z důvodu, že jejich příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nedosáhl rozhodné částky), kromě osob, které jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanec (na překážku ale není např. zaměstnání malého rozsahu nebo činnost na základě dohody o provedení práce, pokud nezakládají účast na nemocenském pojištění).
Subjektem kompenzačního bonusu je osoba, která byla osobou samostatně výdělečně činnou ke dni 12. března 2020 nebo došlo k přerušení samostatné výdělečné činnosti po 31. srpnu 2019 (kompenzační bonus má tímto pokrývat i případy sezónního podnikání, kdy dochází k přerušování samostatné výdělečné činnosti). Osoba, která přerušila samostatnou výdělečnou činnost před 1. zářím 2019 a do 12. března 2020 ji neobnovila tak tuto podmínku nesplní.
Naopak, osoba, která měla činnost přerušenou po 31. 8. 2019 a obnoví ji až po 12. 3. 2020, může bonus získat (byť jen částečný).
Důvod kompenzace aneb předmět kompenzačního bonusu
Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti (v bonusovém období), pokud subjekt kompenzačního bonusu nemohl tuto činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření přijatých z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2.
Zákon jako příklady (nejedná se tedy o konečný výčet a lze nalézt další důvody) uvádí
- nutnost uzavřít provozovnu či omezit její provoz,
- karanténu (vč. karantény zaměstnanců),
- péči o dítě,
- omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti nebo omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti.
V žádosti o kompenzační bonus se splnění podmínek pro vznik nároku bude osvědčovat čestným prohlášením, zákon nicméně počítá s tím, že na základě postupu k odstranění pochybností nebo dokonce na základě daňové kontroly, může dojít k doměření, pokud bude zjištěno, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus a kompenzační bonus nebyl vyměřen ve správné výši. V takovém případě nebude vznikat povinnost uhradit penále z doměřené částky, otázku případné úroku z prodlení ale již zákon neřeší.
Lze tedy doporučit připravit si pro tento případ vhodné důkazní prostředky – například informace odběratelů o pozastavení zakázek, platební neschopnosti apod.
Častým případem bude souběh ošetřovného a bonusu – tato dvě plnění se navzájem nevylučují.
Bonusové období a výše kompenzačního bonusu
Bonusovým obdobím je období od 12. března do 30. dubna 2020 a výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období.
Nárok na kompenzační bonus může uplatňovat osoba samostatně výdělečně činná, pokud není účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec a kdyby byla v bonusovém období samostatná výdělečná činnost přerušena (tj. bylo oznámeno např. živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti), tak za příslušné dny nárok na kompenzační bonus nevznikne.
K tomu doplňujeme, že pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno, je podnikatel povinen předem písemně oznámit živnostenskému úřadu a v provozování živnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování živnosti živnostenskému úřadu (nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení). Zpětné oznámení tak může vzbuzovat oprávněné pochybnosti správce daně.
Nárok na kompenzační bonus nevzniká za kalendářní den, za který byla obdržena podpora v nezaměstnanosti. Pobírání jiných dávek není překážkou pro vznik nároku na kompenzační bonus, ale výplata kompenzačního bonusu může být důvodem pro snížení či nepřiznání takových jiných dávek (jedná se obecně o započitatelný příjem).
Žádost o kompenzační bonus
Kompenzační bonus bude vyměřován na základě žádosti, kterou bude možné podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období, tj. nejpozději 29. června 2020 (pokud by žádost nebyl podána v uvedené lhůtě, tak nárok na kompenzační bonus zaniká). Žádost musí obsahovat čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus, a účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen. Žádost bude možné podat ve formě elektronické kopie dokumentu opatřené vlastnoručním podpisem, tj. měla by postačovat naskenovaná vlastnoručně podepsaná žádost.
Kompenzační bonus bude spravován jako daň (vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) a správcem kompenzačního bonusu bude finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů, kterému by tedy měla být žádost adresována (technicky se kompenzační bonus bude evidovat na samostatném osobním daňovém účtu a nebude podléhat výkonu rozhodnutí ani exekuci).
Přeplatek vzniklý předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusu se bude vyplácet bez zbytečného odkladu ode dne vyměření (k tomu obecně dojde již ke dni podání žádosti o kompenzační bonus), a to bezhotovostně na účet u poskytovatele platebních služeb vedený v české měně uvedený v žádosti o kompenzační bonus. Úrok z vratitelného přeplatku v případě kompenzačního bonusu nevzniká, tj. nebude možné jej po finančním úřadu požadovat, pokud by byl kompenzační bonus vyplacen opožděně.