Jak se vypořádat s náklady na zaměstnance při omezení provozu

Zdeňka Černá
  • 8. 4. 2020
  • Mzdy

Jak se má zaměstnavatel vyrovnat s náklady, které objektivně nezavinil, když přijímaná ochranná opatření státu proti šíření koronaviru nutí zaměstnavatele omezovat svoji činnost, tím nevytvářet výnosy a zároveň má zaměstnavatel povinnost proplácet zaměstnancům zákonné náhrady mzdy? Stát připravil určitá opatření, která by měla zmírnit finanční dopad nejen pro zaměstnance, ale také pro zaměstnavatele, a to především s cílem udržení zaměstnanosti.

Zaměstnanci nemohou vykonávat práci – překážka na straně zaměstnance

1. Zaměstnanec pečující o dítě do 13 let věku či další osoby z důvodu uzavření školských či dalších sociálních zařízení typu stacionář

Zaměstnanec má nárok na ošetřovné ze systému nemocenských dávek. Ošetřovné hradí ČSSZ od prvního dne ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu zjištěného za předchozí kalendářní čtvrtletí (tedy ze stejného průměru jako se proplácí např. dovolená).

Ošetřovné je poskytováno po celou dobu uzavření uvedených zařízení a je vypláceno za uplynulý měsíc zpětně. Ošetřovné je vypláceno v čisté výši, stejně jako ostatní nemocenské dávky.

Pro zaměstnavatele je tedy péče o dítě výhodná proto, že zaměstnanec dostává peníze od prvního dne od státu, na rozdíl od pracovní neschopnosti. 

2. Zaměstnanec je v nařízené lékařem potvrzené karanténě

Po dobu prvních 14 dnů je zaměstnavatel povinen zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa, vyplácet náhradu mzdy výši 60 % denního redukovaného vyměřovacího základu. Tato náhrada je vyplácena v čisté výši, již se z ní neplatí daň ani odvody sociálního a zdravotního pojištění.

Zaměstnavateli vzniká nárok na příspěvek z programu Antivirus režim A. Výše příspěvku činí 80 % náhrady mzdy, maximálně 39 000 Kč na jednoho zaměstnance za měsíc.

Od 15. kalendářního dne má zaměstnanec nárok na dávku nemocenského pojištění vyplácenou ČSSZ. Výše nemocenského činí:

  • od 15. do 30. dne nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
  • od 31. do 60. dne nařízené karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
  • od 61. dne nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

3. Zaměstnanec je v pracovní neschopnosti

Po dobu prvních 14 dnů je zaměstnavatel povinen vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy. Na rozdíl od nařízené karantény nevzniká zaměstnavateli nárok na státní příspěvek.

Od 15. kalendářního dne zaměstnanec pobírá nemocenské, které hradí ČSSZ.

4. Zaměstnanec dlouhodobě pečující o osobu po jejím propuštění z hospitalizace 

Z důvodu uvolnění kapacit v nemocnicích pro nemocné COVID 19 by mohlo dojít k propouštění pacientů do domáčí péče. Ošetřujícím osobám by v takovém případě vznikl nárok na dlouhodobé ošetřovné ze systému nemocenských dávek.

Dlouhodobé ošetřovné vyplácí ČSSZ od prvního dne při splnění určitých podmínek:

  • ošetřující osoba (pečující zaměstnanec) musí být účastna nemocenského pojištění alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících,
  • lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči vydal rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče,
  • hospitalizace trvala minimálně 7 po sobě jdoucích dnů,
  • potřeba celodenní péče v domácím prostředí trvá alespoň 30 dnů po propuštění z nemocnice,
  • ošetřovaná osoba udělila ošetřující osobě souhlas s péčí,
  • žádost o dlouhodobé ošetřovné (spolu s rozhodnutím o potřebě dlouhodobé péče a souhlasem ošetřované osoby) musí být předložena zaměstnavateli a ten ji odešle na příslušné OSSZ.

5. Kombinace práce a péče o děti

I když zaměstnanec musí pečovat o dítě či jinou osobu, na kterou pobírá ošetřovné, může částečně plnit i své pracovní povinnosti. V případě kombinované práce a péče o děti náleží zaměstnanci mzda za dny výkonu práce a dny péče jsou pokryty nemocenskou dávkou ošetřovné. Dávka ošetřovného počítá i s těmito variantami:

  • Zaměstnanec se v péči o dítě libovolně střídá s jednou další osobou po jednotlivých dnech.
  • Zaměstnanec odpracuje určité směny i v průběhu péče.

I když ke kombinaci péče i práce může dojít v rámci jednoho dne, z hlediska vykazování je optimální střídat práci a péči po celých dnech, tj. v souladu se strukturou nově vzniklého formuláře ČSSZ – Výkaz péče o dítě. (Zde najdete návod, jak vyplnit výkaz péče o dítě.)

  • Pokud je v určitém dni vykázána práce, na ošetřovné není nárok.
  • Naopak střídání překážek v práci na straně zaměstnavatele a výkonu práce (viz.dále v článku omezení poptávky) v rámci jednoho dne dojít může.

Kompenzace poklesu příjmů

V době ošetřování dítěte či jiné osoby nelze zaměstnanci přidělovat práci a není tedy možné pobírat ošetřovné a odměnu za stejný časové úsek. Na druhou stranu lze uvažovat o poskytnutí bonusu za proaktivní přístup zaměstnance k práci za ztížených podmínek (například mimo standardní pracovní dobu) či mu kompenzovat náklady na domácí práci (zde je to dokonce povinnost). Doporučujeme však přistupovat ke každému případu obezřetně, prémie by mohla být vnímána jako zjevná kompenzace práce v době ošetřovného, například pokud by byl čistý příjem stejný jako před nouzovým stavem apod.. Máte-li pochybnosti, kontaktujte svou mzdovou účetní či daňového poradce.

Další informace o ošetřovném, náhradě mzdy i dávce nemocenského pojištění naleznete například v tomto článku. 

Zaměstnavatel nemůže provozovat činnost zcela či částečně – překážka na straně zaměstnavatele

V souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru může nastat situace, kdy není pro zaměstnavatele možné přidělovat zaměstnancům práci dle nasmlouvaného rozvrhu směn. Vzniká tzv. překážka v práci na straně zaměstnavatele.

Zaměstnanec má dle zákoníku práce nárok na náhradu mzdy za neodpracovanou dobu v určité výši průměrného výdělku, dle konkrétního typu překážky. Průměrný výdělek může být i vyšší než hrubá mzda např. z důvodu vyplacených prémií v rozhodném období. Přiznat lze pochopitelně zaměstnancům náhradu vyšší, a to buď po dohodě s odbory či nařízením dané vnitřním předpisem.

V praxi dochází často k situaci, kdy provoz činnosti je omezen jen částečně, například pokud budou zaměstnanci pracovat jen některé dny v týdnu, polovinu pracovní doby apod. Za odpracovanou dobu náleží zaměstnanci standardní mzda, po dobu překážek v práci je jim poskytována náhrada mzdy.

V jistých případech může vzniknout nárok na státní příspěvek z programu Antivirus, který má náklady na zaměstnance po dobu překážek v práci alespoň částečně pokrýt. Níže uvádíme nejčastější situace:

1. Úplné uzavření provozovny

Jedná se o situaci, kdy je zaměstnavateli nařízeno uzavření provozu v důsledku krizových opatření.Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

Vládní program Antivirus – režim A – stát přispívá 80 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění; maximálně 39 000 Kč na jednoho zaměstnance za měsíc.

2. Nařízená karanténa nebo péče o dítě u významné části zaměstnanců (30 % a více)

Pokud dojde k omezení provozu kvůli nařízení karantény nebo péči o dítě u významné části zaměstnanců (min. u 30 % zaměstnanců), mají pracovníci nárok na náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

Vládní program Antivirus – režim B – stát přispívá 60 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění; maximálně 29 000 Kč na jednoho zaměstnance za měsíc.

3. Omezené dostupnosti vstupů nezbytných k činnosti zaměstnavatele

Při omezení provozu z důvodu nedostatku surovin, výrobků, služeb a jiných vstupů  náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši alespoň 80 % průměrného výdělku.

Vládní program Antivirus – režim B přispívá 60 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění; maximálně 29 000 Kč na jednoho zaměstnance.

4. Omezení odbytu – částečná nezaměstnanost

Je-li omezena poptávka po produktech a službách zaměstnavatele, zákoník práce hovoří o tzv. částečné nezaměstnanosti. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši alespoň 60 % z průměrného výdělku.

Vládní program Antivirus – režim B přispívá 60 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění; maximálně 29 000 Kč na jednoho zaměstnance.

Omezení poptávky – prakticky

Jelikož se bude jednat o jeden z nejběžnějších případů, považujeme za vhodné zopakovat to, co již bylo uvedeno výše: Lze kombinovat práci a omezení provozu spolu s kompenzací náhrad. Zaměstnavatel tedy bude přidělovat práci jen některé dny či po část dne. Na dny, či jejich části, kdy práce přidělována není, je možné poskytnout náhrady a požádat o kompenzaci v rámci programu Antivirus (Kurzarbeit).   

Blíže k programu Antivirus a jak podat žádost o příspěvek

Na příspěvky by měli dosáhnout nejen zaměstnavatelé, kterým vláda nařídila omezit provoz nebo mají zaměstnance v karanténě, ale také ti, kteří se kvůli šíření koronaviru a následným opatřením dostali do hospodářských potíží - a to jak z příčin vzniklých na území ČR, tak v zahraničí. Program Antivirus rozlišuje dva režimy:

  • Režim A – kompenzuje nucené omezení provozu a nařízení karantény. Příspěvek 80 % vyplacené náhrady mzdy, max. 39 000 Kč.
  • Režim B - vztahuje se na související hospodářské potíže. Příspěvek 60 % vyplacené náhrady mzdy, max. 29 000 Kč.

Podmínky poskytnutí příspěvků z programu Antivirus

  • Období uznatelnosti nákladů: 12. března 2020 až 30. dubna 2020. MPSV předpokládá prodloužení tohoto období dle současného vývoje nákazy COVID-19 i na květen 2020. Prodloužení Programu Antivirus je podmíněno schválením vládou České republiky.
  • Zaměstnavatel striktně dodržuje zákoník práce.
  • Zaměstnavatel, nesmí mít dluh vůči veřejným rozpočtům. Bezdlužnost je však rozhodná až v době poskytnutí příspěvku. (S ohledem na závažnost současné situace a nutnost snížit administrativní zátěž navrhuje MPSV legislativní úpravu, která výše uvedenou podmínku po dobu trvání programu zruší! Tuto úpravu již schválila poslanecká sněmovna a nyní čeká na schválení Senátem a prezidentem ČR.)

Příspěvek nebude náležet:

  • Na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti.
  • Na zaměstnance, kterým dal zaměstnavatel výpověď.
  • Na zaměstnance, na kterého zaměstnavatel obdržel jiný příspěvek od ÚP ČR.
  • Zaměstnavateli, který je v likvidaci nebo konkurzním řízení.
  • Zaměstnavateli, kterému byla v období 3 let přede dnem podání žádosti uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce.

Jak na žádosti o příspěvky z programu Antivirus:

  • O příspěvky z programu Antivirus je možné žádat od 6. 4. 2020.
  • Žádost se podává elektronicky prostřednictvím webové aplikace Antivirus MPSV.
  • Nejprve žadatel podá žádost o příspěvek a následně uzavře s Úřadem práce automaticky vygenerovanou dohodu.
  • Po uzavření dohody, ukončení vykazovaného období, výplatě mezd a zákonných odvodů zašle žadatel úřadu práce jmenovité vyúčtování.
  • Za případné chyby na výkazech a formulářích odpovídá žadatel, na což bude průběžně upozorňován.

Bližší informace o programu Antivirus naleznete v manuálu, který vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace